Neobvyklá podoba úspěchu

Dnes se s vámi podělím o osobní zkušenost, která na první pohled vypadá jako prohra  

Natočila jsem krátká videa na svůj web. Měla jsem z toho prima pocit, jak jsem to zvládla, a to i rychle a bez přetáčení. Odvážila jsem se vystoupit ze své ulity a „veřejně“ odprezentovat světu, že nejen navrhuji interiéry a jejich úpravy, ale že svou prací zásadně podporuji klientův život – osobní i profesní.

Zajímalo mě, jaká bude na toto téma reakce v rámci jedné přátelské skupiny na FB. Nasdílela jsem toto nejkratší video a byla zvědavá, na reakce.

No… strhla se diskuze, která mi příjemná nebyla. Přesněji mě zaskočila. Dozvěděla jsem se, že nejsem přirozená, děsně mávám rukama. Dokonce tam byly reakce, že mi nevěří, co říkám.

To mi podlomilo kolena. Nechápala jsem a přestala jsem vnímat další věty, které byly povzbudivé. Prostě mi tam začal najíždět starý mentální program „nejsem dost dobrá“…

Naštěstí jsem si vzpomněla na své umění práce s prostorem

Vzala jsem si k ruce osobní interiérovou kotvu, a díky ní rozdýchala kritiky, dostala se do nadhledu a udělala dvě věci:

  • Postavila jsem se v komentáři za sebe – před druhými i sama před sebou.
  • A vzpomněla si, že v důležitých věcech je lepší nedat na jeden zdroj. Proto jsem sdílela stejné video v druhé přátelské FB skupině s otázkou, zda věří tomu, co říkám. Věřili, ale… Mnozí mě znají osobně, tak mi řekli, že to nejsem já, že jsem děsně svázaná.

Říkáte si, co v tom vidím za úspěch?!

Jak jsem napsala v úvodu, na první pohled je to spíše prohra. Ale při hlubším zkoumání jsem si uvědomila, že tato situace je pro mě životní zkouškou – jak jsem vyzrála a je to příležitost se posunout dál. Přestože kritiku stále nesu těžce, tak už se dokážu dostat nad ní a využít pro sebe to dobré, co mi přináší.

  • Zkoumám zpětně, co jsem mohla udělat lépe* už během natáčení (nesedět, ale stát, jak mi ráno napověděla intuice) a naopak, za čím si stojím (tmavé oblečení před fialovou výmalbou stále považuji za dobrou volbu).
  • Rozpoznat, kde mám stále rezervy v mezilidské komunikaci (prosadit si, přestože jsem v natáčení videí začátečník, že chci být natáčena maximálně do pasu).
  • Pocítit sílu a krásu sdílení v přátelském prostředí (mám na mysli ty dvě FB skupiny) – to mě posunulo mnohem rychleji, než kdybych šla za odborníky. A hlavně se zde spustila i lavina podpory, kterou člověk potřebuje.
  • Uvědomila jsem si, že už mě kritika v takovém rozsahu nepoloží na lopatky a nezbrzdí o několik měsíců či let jako dřív (můj extrém: mám za sebou 3 letý blok, kdy jsem zanevřela na své umění práce s prostředím).
  • Naopak nalézám za „kritickými“ slovy skutečné poselství pro mě a můj další rozkvět („Přestaň se schovávat a ukaž se. Těšíme se na to.“).

*Opět se mi potvrdil vliv prostředí na výsledek

V křesle se mi nesedělo dobře, byla jsem v něm při natáčení zapadnutá a nešlo to nijak upravit – žádný polštář nepomohl. Necítila jsem se. Ale křeslo se mi líbilo, jako dobrý symbol příjemného interiéru. A nechtěla jsem natáčení zdržovat, tak jsme to spustili. Výsledkem je, že mnozí cítí tu mou nepohodu z videa. :( Nechala jsem se danou situací svázat. Paradox, že?

Nakonec jsem za tuto zkušenost ráda

Sice nemám videa, se kterými bych byla spokojená. Ovšem díky mým chybám

  • neuposlechnutí své intuice,
  • podlehnutí pocitu, že bych zdržovala ostatní, kdybych si déle ladila scénu,
  • tlačení se do výkonu,

už vím, kudy moje cesta nevede.

Připomíná mi to situaci s druhým porodem, kdy jsem si prostředí kolem sebe vyladila k obrazu svému, aby mě co nejvíce podpořilo. A potřebnou sílu, víru i přesvědčení, že to zvládnu mi dodaly právě negativní zkušenosti a má chybná rozhodnutí z prvního porodu ve vyhlášené porodnici.

Díky svým minulým chybám jsem zvládla doma přivést zdravé dítě na svět. Nezapomenutelný zážitek.  :)

Rozkvět

Po zkušenosti s videem vím, co budu příště chtít a dělat jinak

V první řadě budu zas o něco víc naslouchat své intuici a jejím zprávám. Budu ještě pečlivější při výběru prostředí a jeho vybavení, když mi půjde o důležitou věc. Rozumím tomu, že časová investice navíc, přinese lepší výsledek, se kterým budu dlouhodobě spokojená.

Po této zkušenosti mám ráda své chyby a učím se jim naslouchat,
protože jsou směrovkami na mé Cestě naplněným životem.
A vítám v dobrém kritizující lidi. Díky za ně.

Když se ohlédnu

tak zjišťuji, že k takovému porozumění mi pomohlo, že jsem pracovala se svou osobní interiérovou kotvou. Chcete to také umět? Objednejte si e-bookový seriál Ladíme interiéry pro osobní i profesní ROZKVĚT. Bližší informace si přečtěte na této stránce >>

PS: Ještě vám chci prozradit svůj údiv, že v momentě, kdy jsem se postavila za sebe, změnil se způsob komentářů u mých videí – začaly i končily povzbuzením a konstruktivní kritika byla až na dalším místě. A konečně jsem uviděla v komentářích i konkrétní tipy, jak na zlepšení natáčení do budoucna. :)

Iva Kolářová

Návrhářka reDesignu interiérů,
stavební inženýrka s 15letou praxí,
která i vás naučí jak s lehkostí upravovat své interiéry, aby ony pak hýčkal vás. :)

Vypracuje vám NÁVRH interiéru nebo jeho dílčích úprav (tzv. reDesign), poskytne odborné KONZULTACE. Tato práce je její vášní přes 14 let.
Objednejte si Ivin e-book "9+1 tipů, jak ladit domov pro skvělý život" a proměňte své sny o krásném interiéru a spokojeném životě v každodenní realitu .
 
Ivě můžete napsat nebo se ji zeptat na iva@ivakolarova.cz
Používáte FB? Připojte se ke skupině Ladíme domov pro skvělý život.

Komentáře